Muzeum čs. opevnění z let 1935-38 Majdalena

Roku 2007 se už rekonstrukce nesla ve zcela jiných dimenzích. Především jsme se konečně rozhodli, jakým směrem by se vše mělo ubírat: tedy levá místnost- 60. léta, lafeta UL-1 s kulometem UK-59 a pravá místnost- rok 1939 po úplném dokončení se strakonickou lafetou a TK vz.37. První pracovní akce se konala už počátkem dubna- udělalo se dost práce. Byl namontován kompletní ventilátor, nalevo od něj byl přidán manipulační stolek. Osazeny byly poválečné periskopové nástavce- každý v barvě odpovídající si své polovině. Předělány byly i nátěry kovových částí, v levé místnosti vše přetřeno na khaki (s přídavkem dětského zásypu na zmatnění barvy)- zelená střílna s lapačem vypadá opravdu zajímavěJ. Povedlo se rovněž pěkně „humpolácky“ přetřít granátový skluz. Rovněž sem přibyly i originální věšáky z reaktivace na výstroj. Republiková polovina objektu dostala nátěry víceméně dle předpisu- periskopová trubice odstín 1010, dále pak odstíny šedé- ventilace jednou barvou (ventilátor, lapač) a pevné části druhou (střílna, pancéřové dveře, vchodová střílna). Rovněž budoucí lafeta by měla mít jiný odstín (světlejší než interiér). Dále byly přemístěny na povrch bednění kladky k vedení ocelových lanek, dále bylo přehodnoceno rozmístění ženijního nářadí na týlové stěně. V poslední řadě bylo z omítky objektu odrbáno vápno z podzimu i s posledními zbytky mechů (dnes už se zase začíná dělat…) a přetřeny háky na zavěšení drátěných masek.

 Nový nátěr- střílna, lapač a periskopová roura

 Autenticky „odfláklý“ granátový skluz

 GS a nové věšáky…

 Detail na levou periskopovou rouru

 Užití rozdílných odstínů šedé v pravé místnosti

 Přetřené dveře- poválečné

Vchodová střílna v novém

 Detail nově natřené pravé střílny

 Nově rozmístěné nářadí

 Celkový pohled na úplně čistý bunkr  

Na přelomu dubna a května 2007 se konalo prvé otevření pro veřejnost v tomto roce. Přes zimu jsme pilně pracovali a sháněli vybavení a pokrok byl tedy určitě vidět. Exteriér se moc nezměnil, avšak jako taková malá vychytávka přibyla část obvodové překážky z přesných replik „prasečích ocásků“. Proplétání ostnatým drátem nebylo nic jednoduchého… Při té příležitosti byl odstraněn kompost na levé straně zásypu. V interiéru se toho změnilo dost. Pravá polovina (rok 1938-39) doznala změn k lepšímu. Především přibyl do „strakonice“ nosič TK vz. 37, rovněž byl dodělán kladkový systém lafety- maketa kulometu tedy konečně dostala důstojnější uchycení. Byla rovněž zakoupena nábojová schránka (je k MG, přetřená na zeleno). Nábojový pás je rovněž k MG- vypadá rozhodně autentičtěji než ten minulý. K vybavení této místnosti přibyly také civilní plynové masky (prvorepublikové), improvizovaný manipulační stolek, a v neposlední řadě byly získány oba uzávěry střílny. K arzenálu přibyl Jirkou renovovaný Mauser 98k, který zde supluje jednu z pěti pušek vz. 24. Levá polovina (60. léta) už byla takřka kompletní- lafeta UL-1 dostala UK-59 i s doplňky (2 velké a 1 malá schrána, nábojové pásy, dvojnožka). Dodělány byly i repliky muničních bedýnek. Pod střílnu byl přidán stolek, jehož kovové části se podařilo najít v úseku 185. K výbavě přibyla i poválečná uzávěra levé střílny. Jinak byly při této příležitosti pořízeny propagační fotky s námětem armády ČSR, některé přikládám… 

 Neosazené překážkové kolíky

 Překážka před vypletením, bez hnoje…

 Detail…

 Již po vypletení, vidět je i drátěná maska

 Kompletní pohled

 Strakonice roste- nosič + nosný systém

 Celkový pohled

 Pohled zleva, všimněte si „patronkaslíku“.

 Detail zprava, nový nábojový pás

Velké polní s plynovými maskami

Nářadí a improvizovaný man. stolek

Čelní stěna- Mauser 98k

Uzávěry střílny- dole celý, nahoře půlový

 Lafeta UL-1 s osazeným UK-59

 Detail- poválečná uzávěra střílny a stolek

Muniční bedýnky, lekárnička…

Pohled německého snipera…

Stráž na ochranném „uchu“ 

Momentka ve stínu borovic

Obrana zářezu trati  

Další otevření se konalo mezi 1.-3.6. 2007. Tento víkend byl pravdě pošmourný. Pršelo téměř pořád- došlo tak i na speciální voděodolnou konstrukci. V exteriéru k progresu nedošlo, avšak interiér nějakých změn doznal. V prvé řadě byly získány oba dva periskopy Optikotechna vz. 37- jeden dostal nátěr jako lafeta vz. 37 (1010 + žlutá), druhý zmatnělou khaki (viz. výše). I přesto, že jejich díly byly omlácené a některé části chyběly (zrcátka) jsme je okamžitě osadili. V noci též proběhla zkouška viditelnosti signalizace pomocí svítilny s barevnými skly. Vypadalo to pěkně. Dále byla koupena další helma vzor 32 a přidělán pomocný stolek napravo od ventilátoru. Dále byly rovněž pořízeny snímky z levé místnosti při simulaci bojové činnosti řopíku v 60. letech.

Speciální konstrukce…

 Pohled na sestavu z týlu

 Zatažený levý periskop- ještě slepý

 Pravý „prvorepublikový“ periskop

 Detail hříbku se zrcátkem

 Střecha objektu s oběma „houbami“

 Noční zkouška signalizace-  bílé sklo

 červené sklo

 Řopík v noci

 Obě dvě helmy a velké polní

 Nový stolek napravo od ventilátoru

 Levá místnost při bojové činnosti

 Pohled ze spojovací chodbičky

Autor článku za UK-59

Další otevření se konalo mezi 5.-8.7. 2007. Na rozdíl od minule bylo nádherné počasí, tudíž jsme měli návštěv víc než dosti. Exteriér byl obohacen o zdařilou repliku cedule FOTOGRAFOVÁNÍ ZAKÁZÁNO (ta se bohužel později při dešti zkroutila a letos bude nahrazena odolnější…). Jinak byly zrenovovány oba periskopy- nechala se nově vyříznout všechna 4 zrcátka (seřízení, aby to fachčilo trvalo trochu déle…). Přibyl prvorepublikový ešus , dále byla získána již třetí helma vz. 32. Do levé poloviny přibyla protitanková zbraň RPG Nh-75, další „leninské“ věci- ucelil se zde též počet helem. Byla opravena výdřeva nalevo od vchodové střílny, pak bylo nafoceno pokračování bojové činnosti a lá 1938 v pravé kasematě objektu.

Osádka na obchůzce kolem objektu 

Již zrenovovaný pravý periskop 

Republikový ešus s dobovými tiskovinami 

 Moje helma v akci (ta vpravo) 

Levý periskop a RPG

Helmy a výstroj vojáků ČSLA

Opravená výdřeva nalevo od střílny

Kulometčík s pomocníkem (přidržuje pás)

Periskopické pozorování, všimněte si hadru na cídění

Původně bylo další otevření naplánováno na začátek srpna 2007. Ovšem tento termín se kryl s tradiční akcí ve Slavonicích, které se měla část osádky účastnit- proto z toho tentokráte sešlo. Objekt byl tedy po vzájemné dohodě otevřen až na konci srpna 2007 (mezi 16.- 19.8.2007). Už dlouho se připravovalo maskování objektu, kamufláž již byla Honzou vymyšlena a tak konečně přišel čas „ho natřít“. Před nátěrem jsme aplikovali penetraci Duvilaxem (kvůli stálosti nátěru). Kamufláž se sestává ze 3 barev: černá, hnědá a zelená. Barvu jsme měli hodně naředěnou, Jirkovi se totiž pořád zdála nějak moc hustá. Bylo třeba natírat postupně (po barvách), aby se nespojily dohromady a nevznikl nějaký ten patvar. Šlo to celkem rychle, až na to, že do toho začalo asi nadvakrát poprchávat. Musel se tedy počkat do druhého dne, aby mohly být chyby opraveny…No, nakonec musím přiznat, že to dopadlo docela dobře. Čekal jsem, že půjdou barvou překrýt ty solné fleky. Nepodařilo se bohužel ani na po několika pokusech.

Nové maskování…

Levá strana s drátěnou maskou

 Pravá strana v celé své kráse

Pohled z týlu 

Levá strana zamaskovaná sítí- nedostatek větví

Poslední otevření roku 2007 se konalo po sv. Václavu mezi daty 28.-30.9. 2007. Podzim už klepal na dveře a byla tehdy již docela „kosa“. V objektu se celkem nic nezměnilo, až na lafetaci v pravé střílně. Přibyla panoramatická mapa, tímto děkujeme za přenechání její věrné repliky kolegovi Tomáši Koubelemu. Vyzkoušen byl při této příležitosti i ukazatel ke strakonici- ovšem byl upevněn podle poválečného vzoru (tedy skrze dva otvory v lapači zplodin). Jeho uchycení dle předválečného vzoru jsme bohužel dodnes uspokojivě nevyřešili. Z této akce neexistují fotografie, nějak jsme se k tomu bohužel nedostali.

            Následující vývoj počasí nebyl vůbec příznivý, proto to minulé otevření bylo opravdu poslední v tomto roce. Tehdy jsme se konečně rozhodli alespoň částečně dokončit výdřevu u stropu objektu. Tyto práce probíhaly průběžně celý říjen i listopad. Byl navezen materiál a mohlo se započít. Nejdříve bylo potřeba sundat pravý lapač (byl zarezlý, tedy práce na několik hodin…). Pak se musela o tloušťku prkna zkrátit horní řada prken výdřevy, aby tam výdřeva na stropě šla „jednoduše“ nasunout. Hodně nám tehdy pomohla motorová pila, protože si nedokážu představit pilou zkracovat celé prkno „po délce“ pouze o 3 cm. Bylo to také o mnoho rychlejší. Byl  také uspokojivě vyřešen systém kladek k lafetě vz. 38, tedy vše na bednění a ne zasekané do stěn objektu jako při poválečné reaktivaci. Lapač zplodin byl též osazen dle původního vzoru (šrouby zapuštěné v bednění, shora zajištěné matkami), osazena byla i nová odvodová roura k tomuto lapači. Byla ale z jiného typu objektu, a tak musela být docela drasticky přizpůsobena. Kolem pravé periskopové roury vznikl v bednění čtverec, který bude letos pravděpodobně zamazán cementovou maltou jako imitace dodatečného osazení per. roury. Nakonec byla výdřeva dokončena až téměř za ventilátor, tedy téměř celá spojovací chodbička. Práce na výdřevě budou pokračovat i letos, jakmile se opět sežene dostatečné množství materiálu. Na zimu byl před odjezdem objekt kompletně vyklizen a zazimován (při dešti nebo tání sněhu dovnitř teče pravým výdechem zplodin). Nebyla pořízena žádná fotodokumentace, poněvadž jsme se dohodli, že „až na jaře“. Mohli jsme se tedy v pilné práci přes zimu těšit na novou sezonu 2008…      

autor: PK