A jak to vlastně bylo…
O opevnění se všichni tři zajímáme takřka od mládí. K tomuto koníčku nás dostal objekt 182/33/A-140Z na Veselce, který už jsme nesčetněkrát navštívili. Snažíme se i nadále zkoumat skromné zbytky československého opevnění v jižních Čechách, pořádáme proto čas od času různé výlety za opevněním. V okolí Českých Budějovic se dochovalo pouze 5 objektů, a to: na 1.HOP 182/33/A-140Z na Veselce a X.a/15/C v Borovanech a na 2.HOP 148/41/D2Z u rybníka Dvořiště, 146/43/A-140 v zahradě hájovny Cirhan a 144/67/B2-80Z u bývalých Pardovic na břehu Hněvkovické přehrady. Proto jsme zde rádi za všechno a nepohrdneme ani rozvaleným či zahlazeným objektem.
Nastal zlomový rok 2006. Potřeba mít svůj vlastní bunkr prudce stoupla. Někdy v této době tedy povstala doslova z popela myšlenka, že „každý bunkrolog má mít svůj řopík“ a tak se začalo jednat. První volba padla na „céčko“ X.a/15/C v Borovanech. Tak jsme se vypravili na „Veselku“ získat nějaké informace. Tou dobou už pan Duchoň řádil ve Slavonicích - potkali jsme zde proto jeho kolegu Josefa Frýbu. Ten s námi sice sdílel náš zájem, ale bohužel nám sdělil, že borovanský bunkr už slíbili nějakému známému…
Další alternativou se zdál býti objekt 197/67/A-180 v obci Křenov u potůčku. Objekt vyhovoval polohou i „dochovaností“. Začali jsme tedy shánět informace, kde se dalo (OÚ Kájov, VÚSS…). Není bez zajímavosti, že na téměř sousedním objektu 197/65/A-120 chtěl kdysi také dělat pan Duchoň muzeum. Nakonec tato akce ale padla- po zralé úvaze (např. přílišná vzdálenost…) jsme tuto myšlenku opustili.
Poté se mi úplnou náhodou dostala do ruky poněkud starší kniha z roku 1998 Martina Ráboně Miniprůvodce. Objevil se zde fakt, že v objektu 184/65/A-180Z nedaleko Majdaleny má být provozováno pevnostní muzeum. Napřed jsme se na něj v srpnu 2004 jeli podívat - zapůsobil na nás svou malebnou polohou a svou výjimečnou fotogeničností. Bylo znát, že se tam někdy něco dělo- kovové části byly natřeny a kamufláž již byla značně smyta. Tráva byla kolem výtečně posekána (nemohli jsme ale tušit, že ji seká soused z sousedního strážního domku…). Chtěli jsme si tedy domluvit s panem Karlem Jiříčkem návštěvu. Po několika telefonátech jsme se od Karla dozvěděli, že „už je to dávno“ a že už na něj nemá čas. Domluvili jsme si tedy schůzku přímo na objektu- Karel už nás očekával, pokecali jsme, ukázal nám fotky (tehdy byl celý objekt rekonstruován do podoby z roku 1938, byly tam oba typy lafet, originální kulomety). Pan Jiříček tehdy poznal náš zájem a ruka byla v rukávě- získali jsme v něm tak skvělého kamaráda bunkrologa, který ví o řopících všechno a nenechává si to jen pro sebe. Fotografie z jeho éry budou dodány později (až mi je laskavě půjčí…). A takhle objekt vypadal v srpnu 2004:
Idylka zalitá srpnovým sluncem- srpen 2004
akce nazvaná Fort jihem Čech…
autor: PK
